Siesá biigá
Siesá biigá románas muitaluvvo váivves ja imašlaš dáhpáhusaid birra maid Káre vásiha Biret siesá dálus ja dan boares návehis, go son lea siesás biigán geasseluomus.
Imašlaš ja váivves dáhpáhusat balddihit Káre ja go son beassá diehtit ahte guovllus gávdno buorideaddji, Piera gii lea olu badjel 90 jagi, de son bivdá Pieras veahki beassat eret baluiguin.
Váldopersovnna namma lea Káre ja su gohčodit Hándalgohpi Fiinná Káre. Siesá namma lea Biret.
Káre oahpásmuvai Erkkiin Tromssas, muhto ii dattetge ráhkis su nugo galggašii. Erkke lei bovden su vuolgit mielde dearvvahit su váhnenguovtto geasseluomus. Káre ii vuolgge dohko. Son vulggii baicce biigot iežas siesá Bireha. Káre ii hálit joatkit oahpuin Tromssas, muhto háliida baicce joatkit skuvlavázzima Álttás. (Danin go son ii hálit oaidnit irggis mii sus lei Tromssas).
Siesá dálus vásiha son máŋga imašlaš ášši, Ádjagasas dovdá son muhtima gii njávkkada su julggiid. Dákkár imašlaš áššit baldet su, ja go siessá čuojaha telefovnnain sutnje, de muitala Káre iežas vásáhusaid.
Sánddatgohpis deaivvada son vuorrasat Robert-nammasaš ádjáin geas lea vázzinstuollu ja gii čohkohallá kaia alde go dámpa boahtá. Son muitala ahte Biret siessá lea «ágoš». Robert muitala maiddái ahte son láve nuorran hervvoštallat Biret siesá árben dálus, ja sii lávejit doppe juhkat ja speallat koarttaiguin. Doppe láve sis somá. Muhtin eará heave bođii muhtin nissonolmmoš siesá geahčai ja jearai siesá. Káre muitalii ahte siessá lea mannan lupmui. Nissonolmmoš jearai ahte oažžugo son fitnat lovttas viežžamin juoga maid son lea vajáldahttán dohko. Káre imašta manin doppe hakso buollán suoidne hádja. Go son jearrá nissonolbmos dan imašlaš hája birra, det dadjá nissonolmmoš ahte son han boalddestii báddegeaži mii leai suoidnenaga.
Káre vásiha maiddái váivves dáhpáhusa. Su irgelágaš Erkke boahtá Sánttatgohpái. Muhto son láhtte ipmašit ja čalmmit dego bullet vašiin.
Go Piera oaidná ahte Káres leat eami-attáldagat, de son háliida skeŋket iežas guvhlláruššan ja buoridan attáldagaid nuorat olbmui, Kárii, ovdal go son ieš jápmá. Go Káre de viimmat dohkkeha dán fálaldaga, de Piera veahkeha ja oahpaha su hálddašit ja birgehallat iežas attáldagaiguin, vai Káre sáhttá buoridit ja veahkehit eará olbmuid.
Girji lea hui áigeguovdil sihke otná nuorraolbmuide ja ollesolbmuide, go dás leat fáttát mat leat áigeguovdilat dál. Dát girji sáhttá leat maiddái veahkkin sidjiide geat vásihit veahkaválddálašvuođa ja bákčasiid ja baluid. Girjjis muitaluvvo maiddái mo sáhttá ieš geavahit návccaidis veahkehit iežas ja earáid, ja buoridit ja dán bokte joksat rehálašvuođa.
Anne Olli.
Govvidan: Anne May Olli
