Juovlagitta

Mii doallat gitta

24.12.2021–02.01.2022

Čoalkkehii uksii!

Sárá, Sunná, Ovllá ja Jánoš ledje oađđi­min go juoga čoalkke­hii uksii. Sii gulle olbmuid olggo­bealde. Poli­tiija lea olggo­bealde ja dáhttu muh­tuma sis man­nat geahč­čat leat go amas olbmot keallá­ris. Sunná ja Jánoš manaiga keallá­rii. Sunná dohp­pes­tii­vel šlup­poha mielde. Muhto doppe ii lean mihk­kege.


Krán­njá­áhkku muita­lii ipmaša birra mii sut­nje dáhpá­huvai mannan ija. Son gulai biilla boahti­min olggo­beal­lái stobu ja gulai olbmuid boahti­min tráhpa bajás ja bohte stoh­pui. Son njui­kii olg­gos klássa­ráiggi ja viehka­lii krán­njá­ádjá geah­čai riŋ­get poli­tii­jai.

Girje­čálli lea čál­lán girjji olbmo balu birra. Ere­noamá­žit go olm­moš lea árgi, de sáhttá iežas bal­dit ja gul­lat ja oai­dnit niehka­meahttu­miid maid earát eai oainne eaige gula. Go ballá, de jurda­gat jor­ret ja sáhttá ieš smieht­tat vel dakká­riid ge mat eai heive jurda­gii go olm­moš ii leat bal­lán.

Dán girjji váldo­per­sovn­nat, nieid­daš Sunná ja krán­njá­áhkku, leaba goappa­šagat bal­lán vuos go nu sakka guovssa­hastá olgun ja doapma­ba goappa­šagat gid­det klássa­liin­niid vai ii oro nu isso­ras.

Sunná balai ahte «diet muh­tin olm­moš» soit­tii bávčča­gaht­tit su oappá Sárá ja su viel­lja Jánoža go manaiga keallá­ris ohcat gii doppe lea. Sunná balai maid­dái ahte ammal «diet muhtin olm­moš» gal lei jo njáh­kan lok­tii su oađ­đen­lat­njii ja čiehká­dan dohko, vai beassá su vál­dit fáŋ­gan.

Fáhkka ihte uksa­kár­bmii čáhp­pes suorp­mat ja Sunná nu suorga­nii, šovkko­dii ja stird­dui dasa gárvo­det­tiin, iige šat fit­nen buksa­boalu gitta go suorp­mat ledje nu stii­von ahte eai šat soja. Sárá ja Jánoš, geat leigga baldda­halla­min Sunná, healkke­heigga ieža ges go oin­niiga oap­pás­ka steanžže­heamen láht­tái.

Krán­njá­áhkku ges gulla­gođii biilla fitna­min iežas stobu olggo­bealde jorga­leamen. Smiehtta­gođii ahte dál die­đus finai «diet muh­tin olm­moš» geahčča­min ahte leago son ruovt­tus ja die­đusge boahttá ihkku su geah­čai. Son čanai buot uksa­geavj­jaid gitta bát­tiin, vai ii «diet muh­tin olm­moš» beas­sat sisa nu ahte son ii fuobmá. Ieš čohkke­dii gievkka­nii vuor­dit.

De gullo­gođii ge biila olggo­bealde stobu, muh­tun gul­lui skoahpa­min tráhpa alde. Bođii feaská­rii ja manai nuppi gear­dái. Krán­njá­áhku rabas­tii klása ja čohkke­dii klássa­kárpma ala, vai lea gearg­gus njui­ket olg­gos ja viež­žat veahki go «diet muh­tin olm­moš» boahtá kievkka­nii su lusa. «Diet muh­tin olm­moš» gul­lui boahti­min vulos nuppi geard­dis kievk­kana guv­lui. Krán­njá­áhku gal čealá­dii olg­gos ja viehka­lii viež­žat veahki.

Girječálli

Marit Kirsten Anti Gaup

Girječálli Marit Kirsten Anti Gaup

Govva: Michal Aase / Davvi Girji

Máret Risten Anti Gaup lea riegá­dan 1960is ja bajás­šad­dan Káráš­jogas ja ássá ain seamma báik­kis. Son lea náita­lan ja leat guokte máná ja gol­bma mánáid­máná.

Boazo­doallu lea sin bear­raša guovddá­žis ja sis lea bea­raš­doallu. Son bargá eko­noman Davvi Girji girje­lágá­dusas mii bargá ovddi­dit giela ja kul­tuvrra. Son lea poli­tihk­kár ja servo­dat­beroš­tead­dji.

Girje­čálli ieš dadjá ahte son lea dih­tor­tasta­tuvr­rain deatta­šan tál­laid badjel 30 jagi ja sáhttá dadjat ahte tál­lat leat áiggi mielde njuhtto­juv­von bus­táv­van ja dát lea su nubbi mánáid­girji.

Dál lea gavpi.org filmmaš ilbman mas girječálli muitala iežas girjji birra.

Illustratøra

Sunna Kitti lea sár­gon čáppa govaid gir­jái.

olggoš
olggoš
olggoš
olggoš

Bibliografiija

Oktavuohta