Geasseluopmu

suoidnemánu 12. b.–borgemánu 13. b.

Diŋgojumit eai doaimmahuvvo.

Čoalkkehii uksii!

Sárá, Sunná, Ovllá ja Jánoš leat oađđimin go juoga čoalkkeha uksii. Sii gullet olbmuid olggobealde. Politiija lea olggobealde ja dáhttu muhtuma sis mannat geahččat leat go amas olbmot kealláris. Sunná ja Jánoš mannaba keallárii. Sunná dohppesta vel šluppoha mielde. Muhto doppe ii lean mihkkege.


Kránnjááhkku muitalii ipmaša birra mii sutnje dáhpáhuvai. Son gulai biilla olggobealde ja orui gullamin olbmo boahtimin tráhpa bajás. Muhto go son galggai viežžat stohpočoavdagiid sisa, de ii gávdnan daid ii ge vuohttán ovtta ge earágo Katariinná luottaid geas lei šaddan nu hoahppu ahte ii lean astan coggat nuppi skuova juolgái muhto lei viehkalan dušše skuovvabeales. Kránnjááhku čanai báttiin olgouvssa- ja feaskáris uksageavjjaid vai ii beasa suola sisa. Ihkku de gulai biilla, muhto dat ii boahtán stobu lusa. Veaháš maŋŋelis de gulai olbmo gii nuollá stevveliid tráhpa ala. Olmmoš rahpá olgouvssa ja feaskiruvssa ja fitná buot lanjain sihke stobu lovttas ja vuolitgearddis. Kránnjááhkku lea rahpan klása ja čohkká klássalávddi alde nubbi juolgi olgun, nubbi fas siste. Go gullá olbmo vázzimin gievkkanuvssa guvlui, de njuike olggos klássaráiggi ja viehkala kránnjáádjá geahčai riŋget politiija.

Girječálli lea dán girjji čállán olbmo balu birra. Erenoamážit go olmmoš lea árgi, de sáhttá iežas baldit ja gullat ja oaidnit niehkameahttumiid maid earát eai oainne eaige gula. Go ballá, de jurdagat jorret ja sáhttá ieš smiehttat vel dakkáriid ge mat eai heive jurdagii go olmmoš ii leat ballán.

Dán girjji váldopersovnnat, nieiddaš Sunná ja kránnjááhku, leaba goappašagat ballán vuos go nu sakka guovssahastá olgun ja doapmaba goappašagat giddet klássaliinniid vai ii oro nu issoras.

Sunná ballá ahte «diet muhtin olmmoš» soaitá bávččagahttit su oappá Sárá ja su viellja Jánoža go manaiga kealláris ohcat gii doppe lea. Sunná ballá maiddái ahte ammal “diet muhtin olmmoš” gal lea jo njáhkan loktii su oađđenlatnjii ja čiehkádan dohko, vai beassá su váldit fáŋgan.

Fáhkka ihte uksakárbmii čáhppes suorpmat ja Sunná nu suorganii, šovkkodii ja stirddui dasa gárvodettiin, iige šat fitnen buksaboalu gitta go suorpmat ledje nu stiivon ahte eai šat soja. Sárá ja Jánoš, geat leigga balddahallamin Sunná, healkkeheigga ieža ges go oinniiga oappáska steanžžeheamen láhttái.

Kránnjááhkku ges gullagođii biilla fitnamin iežas stobu olggobealde jorgaleamen. Smiehttagođii ahte dál dieđus finai «diet muhtin olmmoš» geahččamin ahte leago son ruovttus ja dieđusge boahttá ihkku su geahčai. Son čanai buot uksageavjjaid gitta báttiin, vai ii “diet muhtin olmmoš” beassat sisa nu ahte son ii fuobmá. Ieš čohkkedii gievkkanii vuordit.

De gullogođii ge biila olggobealde stobu, muhtun gullui skoahpamin tráhpa alde. Bođii feaskárii ja manai nuppi geardái. Kránnjááhku rabastii klása ja čohkkedii klássakárpma ala, nubbi juolgi olggobealde ja nubbi siskkabealde, vai lea gearggus njuiket olggos ja viežžat veahki go “diet muhtin olmmoš” boahtá kievkkanii su lusa. «Diet muhtin olmmoš» gullui boahtimin vulos nuppi gearddis kievkkana guvlui. Kránnjááhku gal čealádii olggos ja viehkalii viežžat veahki.

Čálli

Marit Kirsten Anti Gaup

Girječálli Máret Risten Anti Gaup lea riegádan 1960is ja bajásšaddan Kárášjogas ja ássá ain seamma báikkis. Son lea náitalan ja sudnos isidiin leat guokte máná ja golbma mánáidmáná.

Boazodoallu lea sin bearraša guovddážis ja sis lea bearašdoallu. Son bargá Davvi Girji girjelágádusas mas giella ja kultuvra lea guovddážis ja gos lea bargan ekonoman jo máŋgalot jagi. Lea politihkkár ja servodatberošteaddji.

Girječálli ieš dadjá ahte son lea dihtortastatuvrrain deattašan tállaid badjel 30 jagi ja sáhttán dadjat ahte tállat leat áiggi mielde njuhttojuvvon bustávvan ja dál ilbmá sus jo nubbi mánáidgirji.

Illustratøra

Sunna Kitti lea sárgon čáppa govaid girjái.

olggoš
olggoš
olggoš
olggoš

Oktavuohta